Rozhodně to nebylo ideální období přípravy. Shlédl jsem mnoho videí, vyměnili jsme si stovky mailů a zpráv, ale být s hráči přímo na hřišti, to je úplně jiná
Komplikace se nevyhnuli ani nám. Dva klíčový obránci nakonec odcestovat nemohli kvůli práci a škole. Rozpadla se nám tak klíčová obraná dvojice a v úzkém korejském výběru to je oslabení citelné. Nahradila je proto mladá krev, která bude hlavně sbírat zkušenosti do budoucna. Věřím, že to jsou ti, na kterých bude jednou korejský florbal stát.
Poslední týden jsem hlavně sbíral poslední informace o našich soupeřích a koukal na Youtube na jejich zápasy. Nečeká nás nic lehkého. Podle žebříčku jsme poslední družstvo šampionátu a tak do všech utkání vstupujeme jako outsider. Je to ale role se kterou se popereme. Chceme světu ukázat, že florbal v Koreji je na vzestupu a do budoucna se s hráči z Asie musí počítat.
V neděli vstoupíme do turnaje proti Americe, v pondělí se utkáme se Slovenskem i s mým sparťanským svěřencem Markem Koščem a poslední souboj skupiny je derby proti Japonsku.
Budu o tom všem opět psát své poznatky a zážitky. Nebudou to eseje jako z Korejského poloostrova, ale jen krátké poznámky s fotkami, nejen o Korejcích, ale i o českém národním týmu, jehož zápasy si rozhodně ujít nenechám a budu mu moc fandit. Radim Cepek postavil dobrý tým a já osobně našim věřím na finále. A korejské cíle?
Samozřejmě, že chci vyhrát vše a do každého utkání tak taky vstoupíme, ale síla soupeřů je velká. Bylo by krásné vyhrát alespoň dva zápasy ve skupině a tak si zajistit místo mezi posledními 12, zároveň to může být vše opačně a mi budeme bojovat o to, abychom neskončili poslední. Sám nevím, neslibuju nic, snad jen to, že korejští kluci nechají na hřišti vše, protože jinak to ani neumí.
Držte nám palce!
